+420 606 575 555
Kontakt - poptávka
Všem, kteří se u stavby (rodinného domu) dostali do fáze, kdy se rozhodují, jaký druh potěru zvolit, patří velká gratulace. Navíc – po vylití podlahy už domek vypadá tak nějak „hotověji“. Na vylitý potěr se krásně dívá, anhydritová podlaha je navíc velmi fotogenická a na řadu přichází výběr finální podlahové krytiny a konečně se mohou zapojit i ti, kteří technickým záležitostem kolem stavby příliš nerozumí.
Pokud i méně technicky zdatní mají zájem se dozvědět něco více o lití podlah, o potěrech betonových či anhydritových, mají příležitost.
V našem případě je potěr ta vrstva podlahy, která se nalézá pod finální podlahovou krytinou (plovoucí podlahou, dlažbou…). Má tedy funkci podkladní, samozřejmě vyrovnávací a roznášecí. Roznášecí funkce znamená, že zatížení, které na podlahu je, se roznáší do vrstev podlahy, dochází tak k rovnoměrnému roznesení zatížení na izolační vrstvu (třeba polystyren) a je zabráněno jejímu poškození. Podlahovým potěrem se také zalívá podlahové vytápění. Teplo z podlahového vytápění je přeneseno do materiálu potěru a do podlahové krytiny. Podlaha krásně hřeje.
V současnosti se používají především lité potěry, tj. lité anhydritové podlahy, nebo betonové podlahy (cementové potěry).
Pojďme si shrnout vlastnosti u jednotlivých druhů potěr.
Nejefektivnější typ výroby a pokládky betonových/anhydritových podlah je produkce směsi až na místě. Potěr je vyroben přímo v mobilním zařízení na stavbě a čerpán do stavby. Lze čerpat do několika desítek metrů. Časově se jedná o velmi rychlý proces, rodinný dům je vylit/hotov za pár hodin. Potěr je také možno si nechat dovézt již namíchaný v zařízení pro tyto transporty určeném, zde je však riziko, že vzniknou např. přebytky objednaného materiálu.
(Ú)nosnost betonu si nadefinujete a objednáte podle Vaší potřeby, jen myslete na to, že je třeba mít větší tloušťku potěru (než u anhydritu), snažte mít tedy vše dobře spočítáno tak, aby nevzniklo nadměrné zatížení – pokud např. rekonstruujete. Obecně je minimum u betonu 45 mm tloušťky.
Standardně se používá potěr pevnosti 20 MPa, což dostačující pevnostní třída pro účely např. „našeho“ rodinného domu. Za příplatek je možno mít vyšší pevnost 30 MPa. Jak bylo zmíněno, ve srovnání s betonem může být podlaha tenčí a dosahuje požadovaných vlastností. U anhydritu dosáhnete potřebných vlastností (dle normy ČSN EN 13813) již od 35 mm tloušťky potěru.
Dalo by se říci, že příprava podkladu pro oba typy litých podlah je obdobná. Je třeba zajistit oddělení izolace (podlahového polystyrenu) položením folie a přelepit spoje páskou, kolem stěn, sloupků atd. upevnit dilatační pásky, provést dilatace také ve dveřích. Co se týče oddělení jednotlivých celků, pokud je vylévaná plocha (místnost) velká, anhydritový potěr je v tomto ohledu výhodnější - možno lít až 600 m2 beze spár. Cementový potěr se totiž více smršťuje při vysychání. Nicméně nejvíc záleží na profesionalitě firmy, která přípravu provádí. Důležitá je prostě precizní příprava a pokud má firma s litím opravdu zkušenosti, poradí Vám.
Betonovým potěrem se podlahové vytápění zalívá méně často a to hlavně z toho důvodu, že je potřeba o cca 0,5 cm větší tloušťky potěru (tj. minimálně 6 cm na teplovodní podlahové vytápění).
Anhydrit je výborně tepelně vodivý, perfektně přilne k trubkám podlahového vytápění, regulační odezva je vysoká, tudíž je pro podlahové vytápění předurčen, co se týče tloušťky potěru, pro teplovodní vytápění je to 5,5 cm.
U betonu je záhodno vyhnout se rychlému, nárazovitému vysychání, aby nedošlo k objemový změnám již vylité směsi, obecně je u betonu riziko praskání a deformací větší. Potěr je třeba první tři dny po položení chránit před průvanem i přímým slunečním zářením a prudkou změnou teplot – potěr nesmí promrznout. Většina výrobců má své receptury nastaveny tak, že zvláštního ošetřování není třeba. Natápění však provádíme až po 21 dnech, ne dříve.
Ani anhydrit po pokládce lité podlahy není třeba ošetřovat. Musíme dávat pozor na to, aby na čerstvě vylitou podlahu nedostal průvan, nebo prudké slunce. Pochozí je anhydrit cca po 48 hodinách. Každopádně, co se týče stavby, kde je vylitá podlaha, tu je třeba řádně větrat – jaká intenzita/způsob je nejvhodnější, to záleží na ročním období (venkovních teplotách). Také podlahu natápíme (máme-li podlahové vytápění) podle natápěcí křivky doporučené výrobcem potěru.
Cementový potěr lze použít i do prostor jako jsou sklepy, garáže, k bazénům a do jiných vlhkých prostor. U obou typů potěrů (anhydrit nebo beton) je samozřejmě problém např. havárie podlahového vytápění. Tu je nutno řešit – individuálně podle míry poškození.
Anhydritový potěr se nepoužívá do exteriéru. Je na zvážení (dodacích podmínkách výrobce anhydritu) použití ve sklepích, garážích, prádelnách atd. Do vlhkých prostor jako např. koupelna je nutnost opatřit potěr hydroizolací (u betonových podlah se hydroizolace pokládá také, aby se zvýšila životnost podlahy). Při vylití vody na anhydrit (např. u vytírání) se prakticky nic neděje. Vodu vytřeme, podlaha uschne.
Jak je vidno, beton i anhydrit mají svá pro i proti, záleží na váze jednotlivých kritérií, která si stanovíte.
Možná prvním krokem může být nechat si zpracovat cenovou nabídku, kde naleznete také podrobnosti o technologiích, kterými je možné lité podlahy provádět.